Klášter Broumov

Nahlédněte do historie mohutného kláštera, za jehož zdmi se skrýval slavný „CODEX GIGAS" nebo zde studoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic či Alois Jirásek.

Vánoce s Concept Art Orchestra

14. 12. 2016 / Speciální host: Dan Bárta

více info >

Adventní trh 18. 12. 2016

Tradiční trh s bohatou nabídkou kvalitních regionálních produktů...

více info >

Prohlédněte si úžasný dokument České televize o Broumovsku, kostelích, klášteru...


více info >

Dárkové poukazy

Chcete udělat radost svým blízkým? Překvapte je dárkovým poukazem na prohlídku či ubytování...

více info >

Broumovskem výhodně

Do nové slevové karty se zapojil i broumovský klášter.

více info >

Firemní vzdělávání v broumovském klášteře


více info >

Území Broumovska daroval v roce 1213 král Přemysl Otakar I. benediktinskému řádu. V darovací listině je území charakterizováno slovy „krajina děsná v širé pustině“, která se stala populární díky citaci v předmluvě k Jiráskovým „Skalám“. Na Broumovsku existovala již před příchodem benediktinů česká kolonizace, o čemž svědčí původní názvy míst, jež jsou české. Roku 1260 král Přemysl Otakar II. vlastnictví Police a Broumova potvrdil. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské pevnosti, která byla k tomuto účelu zbudována. Už roku 1258 předal pražský biskup Jan III. faru v Broumově břevnovskému opatovi.  Vzhledem k tomu, že původní tvrz byla vypálena odbojnými fojty, byl na jejím místě zbudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Jeho představeným se stal probošt, podřízený břevnovskému klášteru. Odtud se datují složité a proměnlivé styky mezi broumovským a břevnovským opatstvím a opat postupně nesl titul opata břevnovského, opata břevnovského v Broumově (od husitských válek do znovuvybudování břevnovského kláštera v roce 1715) a konečně opata břevnovsko-broumovského. Tato unie se odrážela ve všech složkách klášterního života. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku 1348. O skutečném osídlování krajiny lze hovořit od roku 14. Století, kdy město Broumov založili benediktini za pomoci německých kolonistů, protože z něho chtěli učinit výchozí bod dalšího pronikání na sever a severovýchod. Proud přistěhovalců z Durynska a Flander přišel přes Kladsko a zarazily je zalesněné stěny, které oddělovaly broumovský výběžek od ostatních Čech.    

Během husitských válek význam Broumova značně vzrostl, neboť klášter na Břevnově byl 20. května 1420 vypálen husity a několik řeholníků bylo při tom upáleno. Opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, mezi jinými například i ohromný rukopis bible, tzv. „CODEX GIGAS", jež se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Husité obléhali dvakrát také Broumov, ale nikdy se jim nepodařilo město získat. Proto svým obvyklým pleněním a drancováním napáchali nemalé škody v širokém okolí. Například v blízkém městečku Radkově, dnes na území Polska, upálili faráře Merglina, protože se nechtěl vzdát svého přesvědčení. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje. Roku 1559 vyhořelo proboštství i s městem. Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku řeholního života v důsledku sílícího reformního hnutí. Martin II., zvaný „Korýtko", v této době panující opat, proslul svou lakotou a chamtivostí. Brzy byl donucen vzdát se svého úřadu. Novým opatem se stal energický Wolfgang Selender z Prošovic. Opat Wolfgang se ovšem brzy dostal do ostrého sporu s broumovskými protestanty, kterým pohrozil zavřením jejich kostela (stál na místě dnešního kostela sv. Václava). Tento akt a poboření kostela v obci Hrob na panství pražského arcibiskupa, mělo být údajně jednou ze záminek pro rozpoutání první fáze „třicetileté války", tzv. „války české". V ohrožení života se opat uchýlil na Moravu, kde roku 1619 zemřel.

Potom následovala řada opatů nesmírného významu. Připomeňme alespoň opaty Tomáše Sartoria (1663-1700) a Otmara Daniela Zinkeho (1700-1738), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688 a přestavbu dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1721-1723. Později následovala přestavba klášterních budov podle návrhů Kryštofa Dientzenhofera a K. I. Dientzenhofera. V tomto období vzniká také řada vesnických kostelů na Broumovsku, jež byly podle návrhů Dientzenhoferů přestavovány v slohu barokním, nebo byly vystavěny zcela nově.

Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Bylo to jedno z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k takovým účelům zřizoval. Padesátá léta byla obdobím státního teroru řízeného komunistickou stranou a uplatňovaného proti řádům a církvi obecně. Často docházelo k plenění a drancování klášterů a dalších sakrálních objektů. Kněží a řeholníci byli mučeni, vězněni a pronásledováni pro své přesvědčení. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí.

Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Ty však v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravě.

Klášter je v současné době samostatným subjektem a není osazen řeholní komunitou. Opatství je administrováno z Prahy - Břevnova (administrátor P. Prokop Siostrzonek OSB) a správcem kláštera je Přemysl Sochor.

Sdílejte na