Příspěvek Jana Školníka na semináři Klubu UNESCO v Kroměříži

Podzimní trh / 23.9.2017

Vstup zdarma, občerstvení zajištěno...

více info >

4. Broumovské diskuse / 6. - 7.11.2017

Dvoudenní diskusní konference, panel prezidentských kandidátů, doprovodný program...

více info >

Historické příběhové dílny

Nové zážitkové workshopy pro ZŠ a SŠ

více info >

11. červenec 2017 -  Ve čtvrtek 15. června pořádal Klub UNESCO Kroměříž seminář "Pečujeme o památky. Příklady dobré praxe aktivit neziskových a dobrovolnických organizací", kde mezi jinými měl svůj příspěvek za Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov Jan Školník:

Broumov – ležící v severovýchodních Čechách – je město s velkou a bohatou historií. Okolní krajinu, která byla tehdy prakticky pustá, věnoval benediktinskému řádu Přemysl Otakar I. na začátku 13. století. Brzy potom byly položeny základy budoucího kláštera, který měl sloužit jako duchovní centrum regionu, ale také jako regionální centrum vzdělání, umění a hospodářské správy. Klášterní škola, později třetí nejstarší gymnázium v Čechách, byla založena záhy po klášteru – na konci 13. století. Klášter tak získal významnou roli při osidlování krajiny dnešního Broumovska, jehož území je určeno hranicemi někdejšího politického okresu, dnes územím Chráněné krajinné oblasti stejného jména.

V rámci osidlovací strategie pozvali benediktini na území tzv. lokátory, kteří založili místní obce. Ty jsou – především na území broumovské kotliny – do dnešních dnů prakticky zachovány v původních lánových půdorysech. Počtem obcí, rozsahem a prezentací této struktury obcí, která kopíruje vodní toky, je Broumovsko do značné míry jedinečné. Zajímavé je také spojení krajinotvorné činnosti s fenoménem místní přírody, tedy pískovcovými skalními městy, roklemi a útvary Adršpašsko-teplických skal, Ostaše či Broumovských stěn.

Zcela unikátní je potom místní „učebnice“ středoevropského baroka – v podobě skupiny kostelů, které vybudovali především otec a syn, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Tito věhlasní stavitelé promítli do zdejší výstavby zkušenosti z jiných míst anebo na Broumovsku zkoušeli nové postupy, které později uplatnili ve své práci například ve velkých městech.

Posledním významně charakterizujícím obdobím byla industrializace 19. století, která z Broumovska vytvořila druhou nejprůmyslovější přírodně chráněnou oblast na území dnešní České republiky. Přestože industrializace neproběhla v masovém měřítku, stal se průmysl klíčovým ekonomickým odvětvím, což platí prakticky dodnes, a to i přesto, že v jiných periferních oblastech svou pozici zásadně ztratil.

Slovy básníka se dá říci, že Broumovsko je kraj pískovcových skalních věží, kostelů a komínů.

Profesor Vít Vlnas, přední český historik specializující se na kulturu baroka, o Broumovsku v tomto kontextu napsal: „Při interpretaci fenoménu Broumovska nevystačíme s prézentistickým pohledem. Je nutné vnímat toto komplexní dílo přírody a lidských rukou v kontextu měnících se hodnot a významů, které lidé v minulosti krajině přisuzovali, a to ve smyslu kolektivní prostorové paměti, tak i proměn významu zdejších symbolických míst, ať už topograficky určitelných, nebo povýtce virtuálních „míst paměti“. Broumovsko bylo periferní oblastí mezi Čechami a Kladskem, kde i vzhledem k přírodním podmínkám nikdy neproběhla industrializace a urbanizace v masovém měřítku. Zdejší kulturní krajina si tak skutečně zachovala množství „barokních“ prvků, a to v míře snad větší než tomu je ve srovnatelných oblastech jinde v českých zemích. Navzdory promyšlené síti impozantních dientzenhoferovských kostelů, která vskutku vzbuzuje reminiscence na rybářskou síť Petrovu, však nejde o syntézu komponované krajiny, jak ji známe například ze šporkovského Kuksu či z valdštejnsko-šlikovského Jičínska. Břevnovsko-broumovští opaté ani poté, co jejich většinově protestantští poddaní museli změnit dle svého rozhodnutí buď bydliště nebo vyznání, dlouho nepřistupovali k rozsáhlejším urbanistickým počinům. Jejich pozornost se zprvu soustředila hlavně na broumovský klášter a opatský chrám, jehož původní středověká hmota, jak dnes již víme, zůstala víceméně intaktně uchována pod pozdější barokní slupkou. Tato skutečnost měla především hospodářské důvody; teprve za opata Otmara Zinkeho se ekonomická bilance kláštera zlepšila a teprve tehdy – na konci druhého desetiletí 18. století – začaly na panství vznikat první dientzenhoferovské kostely: ve Vernéřovicích, v Ruprechticích, v Heřmánkovicích a ve Vižňově. Členitý terén umožnil vyniknout vznosným barokním stavbám, z nichž se vzápětí staly dominanty jednotlivých vsí, pro něž jsou charakteristické polohy a protáhlé půdorysy kopírující průběh vodních toků („Lange Dörfer“, jak jim říká Müllerova mapa z roku 1720 a jak je zachycuje již slavný Broumovský urbář z let 1676/77). Sídlištní strukturu a komunikační síť Broumovska naproti tomu baroko nijak dramaticky nepoznamenalo. Zdá se, že při interpretaci broumovského fenoménu nevystačíme s pouhou efektní, v daném případě však matoucí a podstatu věci ne zcela postihující nálepkou „barokní krajiny“.“

Peripetie 20. století nenechaly místní kraj bez důsledků. Ukončena byla dlouhodobá správa benediktinů, která území zcelovala. Po vysídlení českých Němců a dosídlení území broumovské kotliny a Teplicko-Adršpašska se region vnitřně rozdělil. Tradičně Čechy osídlené Policko se pomyslně uvolnilo od ve většině německy osídleného regionu a Broumov ztratil statut okresu. To vedlo k jeho další marginalizaci – už tak probíhající kvůli vytracení se z veřejné paměti tehdejšího Československa, kde jeho pozici neměl kdo obhajovat. Broumov se tak z pozice regionálního hybatele dostával vnějším tlakem i vnitřně do periferního postavení.

Samotný klášter v Broumově byl nejdříve použit jako internační středisko pro zadržené řádové sestry po rušení klášterů komunistickou mocí a později byl paralelně archivem ministerstva vnitra. Pro klášter to byla doba neblahá, i když spojená i se šťastnými okamžiky. Bez snahy obhajovat zrůdný komunistický režim je třeba vyzdvihnout zapsání památky na seznam záchrany architektonického dědictví, který zamezil totálnímu zničení všech částí kláštera. Umístění jeptišek, které zde i po uvolňování v 60. letech po celou dobu až do roku 1990 částečně zůstávaly, se také ukázalo jako šťastné, protože byly svědky toho, co se v klášteře případně mohlo odehrát a organizovali duchovní život. A v neposlední řadě historici mezi archiváři ministerstva přispěli snad k tomu, že byla v 80. letech opravena střecha kláštera a tím zajištěno, že se jeho stav nezhoršoval. I přes tyto okolnosti však objekt chátral a například podlahy napadené dřevomorkou nebyly obnovovány, ale odstraněny. Po sametové revoluci a navrácení kláštera řádu benediktinů, byla monumentální stavba prakticky nevyužitelná a v zarostlé klášterní zahradě byly staticky narušené objekty. 

V silách benediktinů, jejichž počet byl decimací během období komunistické vlády nevelký, nebylo sil se o všechny svěřené objekty naplno starat. Navíc samotný objekt kláštera byl navrácen bez ostatních majetků, které by umožnily vyvíjet pro benediktiny tradiční hospodářskou činnost a klášter obnovovat. V rámci historického břevnovsko-broumovského opatství byl komunitou opět osídlen klášter v pražském Břevnově. V broumovském klášteře se o základní údržbu a provoz staral místní vikář v roli administrátora a mladý správce objektu. Broumovský klášter v průběhu 90. let zpřístupnil historicky nejcennější části (kostel, refektář a historickou knihovnu) a v sezónním provozu ho navštívily na dvě desítky tisíc návštěvníků, převážně přijíždějících na Broumovsko do skalních měst.

V roce 2004 se v klášteře konala první akce Agentury pro rozvoj Broumovska. Jednalo se ochutnávku vín s názvem Vinum et cetera, které předcházel společenský večer spojený s dobročinnou aukcí, jejíž výtěžek byl určen právě na rozvoj regionu. Agentura vznikla s vizí být jedním z hybatelů rozvoje regionu. Chtěla navázat na občanské iniciativy, které před ní na Broumovsku působily, ale zároveň přinášet další nové smysluplné podněty pro celý region. Jako její zakladatel , sám aktivní podnikatel, jsem diskutoval směry regionálního rozvoje s dalšími partnery a jako prioritu zvolili zvyšování kvality života, což znamenalo i emancipaci Broumovska (a jeho přirozeného centra Broumova) v národním kontextu, a tím změnu atmosféry v regionu: od mírné skepse k většímu optimismu a sounáležitosti. Těchto cílů mělo být dosaženo zaměřením se do dvou oblastí: první oblastí měla být kultura – v tom nejširším smyslu slova. Od kvality nabízeného programu, šíře a kvality služeb přes zacházení s veřejným prostorem až po kultivovanost vzájemných vztahů a snahu o spolupráci. Druhou oblastí pak měl být rozvoj v oblasti cestovního ruchu a využití jeho potenciálu pro udržitelné financování takto pojaté kvality života.

První aktivitou Agentury tak bylo zprovoznění webových stránek www.broumovsko.cz, které mohly přispět k rozvoji značky Broumovsko vně i uvnitř regionu. Díky úspěchu prvního Vinum et cetera nabídlo broumovské opatství od roku 2007 Agentuře k využití klášterní zahradu. O další rok později pak přibyla do správy Agentury budova bývalého klášterního gymnázia v komplexu kláštera. Ve všech spravovaných prostorách začala Agentura nejprve úklidem a posléze drobným programem nejrůznějšího zaměření – malá divadelní představení v garáži v zahradě, koncerty v Kreslírně gymnázia, setkávání, výstavy. Současně se správa kláštera dohodla, že Agentura převezme i provoz prohlídkových okruhů. Za tím účelem bylo vybudováno nové návštěvnické centrum s malou kavárnou. Opuštěný objekt kláštera se pomalu začal oživovat. Agentura současně krátkodobě spolupracovala na kulturním programu města Broumov, iniciovala vznik Společnosti pro destinační management Broumovska (která měla a má za úkol posílit marketing Broumovska jako cíle cestovního ruchu) a rozvíjela v zárodcích komunitní rozvojovou platformu. Veškeré aktivity do té doby stály finančně na podpoře místních podnikatelských subjektů, měst a obcí, na soukromých darech a v malé míře na dotacích. Tento přístup budování aktivity zdola se ukázal jako šťastný.

Reprezentace Královéhradeckého kraje, která koordinuje rozvoj, přišla s pobídkou účastnit se soutěže o dotaci na „Vzorová oživení národních kulturních památek a památek UNESCO“ se slovy, že takové oživení fakticky Agentura realizuje a dotací může získat důstojnější zázemí. Vznikla vize Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov, opřená o zásadu, že čím blíže budou budoucí funkce funkcím historickým – a z těch Agentura logicky vybrala vzdělávání a kulturu – tím bude projekt udržitelnější. Na druhý pokus se ve výzvě omezené na maximálně 250 mil. Kč (původně 450 mil. Kč) podařilo dotaci získat. Stalo se tak rovněž proto, že i bez vidiny zdroje financování Agentura pracovala na projektové dokumentaci rekonstrukce kláštera právě ke kulturním a vzdělávacím účelům. Byla tak v době oslovení z poloviny připravena a schopná v krátkém časovém úseku žádost pro Opatství sv. Václava v Broumově finalizovat.

Rekonstrukce probíhala v letech 2014 a 2015 a revitalizované části byly slavnostně otevřeny 23. dubna 2015. Jako šťastné se ukázalo budovat současně ze zdrojů soukromých přispěvatelů ubytovací a stravovací kapacitu, kterou z dotace nebylo možné financovat. To vytvořilo funkční zázemí pro rozvoj Vzdělávacího a kulturních centra Kláštera Broumov, které v prostorách kláštera dnes Agentura rozvíjí.

Při koncipování vize centra se Agentura a její tým inspiroval mimo jiné požadavky na obsah přihlášky jedné asociace, která ve Francii sdružuje kulturní centra působící v památkových objektech. Psalo se tam: „Each applicant prepares a summary report describing the approach, the centre’s cultural, artistic and scientific project, its development at a national and international level and its regional presence.“ (Každý žadatel o členství připraví zprávu popisující jeho přístup jako centra kulturních, uměleckých a vědeckých projektů, jejich vývoj na národní a mezinárodní úrovni a jeho regionální přítomnost.)

I z jiných diskusí bylo jasné, že klášter nemůže fungovat vytržen z regionu, a proto bylo prvotní snahou udělat z něj místo setkávání a kultury pro místní komunitu. Zde můžeme jmenovat programy jako ArtCafé či Univerzita třetího věku nebo Science a Dialog Café. Centrem umění je v klášterní zahradě umístěná Galerie Dům věnující se současnému umění i mezinárodní hudební festival Za poklady Broumovska, přinášející klasickou komorní hudbu do prostor místních barokních kostelů. Přínosem v této oblasti je i vznik Literárního domku, který Agentura nabídla pro rezidenční pobyty tvůrců. Kulturním projektem v nejlepším slova smyslu jsou Broumovské diskuse, usilující o kultivaci diskuse ve veřejném prostoru, ale také ukazující, že do celospolečenské debaty lze promluvit i z místa, jakým je Broumov. Obnovili jsme badatelskou činnost ve fondech klášterní knihovny i archivu notového materiálu. V oblasti vzdělávání rozvíjíme Maiwaldovu akademii, jejímž hlavním posláním je podporovat u dětí a mládeže odpovědnost k sobě samým, k ostatním lidem, okolnímu prostředí a tím posilovat vědomí o důležitosti svého místa ve světě a osobní odpovědnosti k němu.

Důležitým aspektem fungování Agentury je také snaha o co největší finanční stabilitu. Proto se snaží mít příjmy na svou činnost z více zdrojů. Klíčová je pro ni podpora místních měst a obcí a také firem a jednotlivců, na jejichž darech byla založena. K tomu se přidává podpora krajská a další grantové a dotační veřejné zdroje. Důležitou součástí financování jsou však i příjmy ze vstupného či vlastního podnikání. První oblastí podnikání je rozvíjení pohostinnosti. V klášteře je provozována kavárna, ubytovací zázemí a připravuje se restaurace. Vedle toho Agentura založila sociální firmu, která provozuje tiskárnu.

Pokud se bude dařit tyto kulturní a vzdělávací aktivity i hospodářskou činnost dále naplňovat, je Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov udržitelným projektem, který může plnit další role.

Živý a aktivní klášter jako srdce města je inspirací pro ostatní. Lze na něm ukázat, že i zdánlivě bezvýchodná situace má řešení, pokud se s aktivitami začne, třeba v malém, ale začně. Agentura v mezičase dále vedle kláštera rozvíjí aktivity v oblasti cestovního ruchu a také regionálně rozvojovou iniciativu. Sázka na kvalitu se může zdát krátkodobě neefektivní, ale v dlouhodobé perspektivě je jediná možná.

Na závěr uvedeme jen v bodech úskalí, se kterými se Agentura, jako netradiční neziskovka – asi jediná pečující o tak rozsáhlou národní kulturní památku – potýká:

  • Náš tým si předem nedovedl představit velikost úkolu, který jsme na sebe vzali i v kontextu rozdílu, když o památku pečuje stát či obec.
  •  Například se nestátní neziskovce obtížněji vysvětluje dopad oživené památky na rozvoj regionu, pracovní místa, vyžití, atmosféru. Když jsou veřejně vlastněné památky v argumentační nouzi, alespoň se opravují omítky veřejně vlastněné budovy. V našem případě tento argument veřejnost často nepřijímá.
  • Veřejné instituce mají (třebaže mohou namítat, že malý) nějaký stabilní rozpočet, neziskovka nemá žádný.
  • Náročným úkolem Agentury je také vracet do obecného povědomí historii, zachované hodnoty a jejich unikátní charakter, jak byl popsán na začátku stati.

Poslední zmíněné úskalí vnímáme jako určující pro další práci. Vysvětlení hodnoty přírodního a kulturního bohatství a historie regionu, kraje pískovcových skal a barokních památek, může významně přispět jednak k zachování tohoto unikátního regionu a jeho hodnot, ale stejně tak k jeho udržitelnému rozvoji a naplněnému a smysluplnému životu místních patriotů. 

Jan Školník, MBA

Sdílejte na