Dobré dílo

Čtvrtek 15. 8. 2024 v 19:00 / premiéra
Pátek 16. 8. 2024 v 19:00 / 1. repríza
Sobota 17. 8. 2024 ve 14:00 / 2. repríza

Scénář: Renata Putzlacher
Režie: Radovan Lipus

Komorní divadelní inscenace z historie (nejen) Broumovska, která připomene životy a dílo Sigismunda Ludvíka Boušky, Jana Anastáze Opaska, Jaroslava Škvoreckého, Karla Kryla, Marie Stryjové a dalších osobností spojených s krajem pod Hvězdou. Na inscenaci z autorské dílny režiséra Radovana Lipuse a básnířky, překladatelky a dramatičky Renaty Putzlacher se budou podílet hostující profesionální i místní amatérští herci. Během představení, které vzniká přímo pro Agenturu pro rozvoj Broumovska k jejím 20. narozeninám, zazní mimo jiné i písně Karla Kryla.

Sigismund Ludvík Bouška (1867–1942), kněz-benediktin, básník, spisovatel, překladatel a sběratel výtvarného umění. Byl výraznou, vůdčí osobností okruhu mladých katolicky orientovaných autorů, spisovatelů a výtvarníků, kteří se ve druhé polovině 90. let seskupili ve sdružení tzv. Katolické moderny. Skupina se netěšila přízni vyšších církevních kruhů, protože měla i jeden neliterární cíl, totiž reformovat církevní řády a přizpůsobit je současné společnosti. Bouška svá důkladně připravovaná nedělní kázání často obohacoval rozbory aktuální politické situace ve společnosti, komentoval probíhající 1. světovou válku a vyslovoval se proti Rakousko-Uhersku. Po válce za ním přijížděli na Broumovsko spisovatelé Julius Zeyer, Otokar Březina, Růžena Svobodová aj. Na Boušku zapůsobila výzva Jaroslava Vrchlického k překládání světové literatury do češtiny; i proto několikrát vycestoval do Evropy, kde si vylepšil své jazykové znalosti a mohl tak překládat z několika jazyků. Bouška zemřel 29. srpna 1942 v nemocnici v Náchodě. Pohřební obřad v břevnovském klášteře v Praze celebroval mladý převor Anastáz Opasek. Za Bouškova života je sice rozdělovaly generační problémy a střety, ale Opasek se ke staršímu kolegovi vždy hlásil a ctil jeho umělecký odkaz.

Jan Anastáz Opasek (1913–1999), kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, byl v roce 1932 přijat do břevnovského kláštera jako novic. K jeho obláčce přišel i Jaroslav Seifert, který v Břev­no­vě bydlel; byl také hostem a četl své básně na schůzkách mladých lidí v klubu Anastasium. Opasek už jako klerik návštěvoval Josefa Floriána, zakladatele vydavatelství Dobré dílo ve Staré Říši, a v roce 1942 ho zde pohřbíval. V roce 1947 byl Opasek zvolen břevnovským opatem. V září 1949 byl v rámci akce zaměřené proti klášterům a řeholníkům zatčen a v prosinci 1950 byl ve vykonstruo­vaném procesu odsouzen na doživotí za špionáž ve prospěch Vatikánu. Ve vězení strávil jedenáct let. Po amnestii 1960 byl propuštěn, bylo mu však zakázáno vykonávat kněžské povolání. V roce 1968 dostal státní souhlas k výkonu kněžského povolání a po srpnu 1968 emigroval do SRN, do benediktinského opatství v Rohru (Bavorsko), kam přišli po roce 1945 vyhnaní mniši německé národnosti z Brou­mo­va. V roce 1972 spoluzakládal Laické katolické sdružení Opus bonum, které mělo pečovat o rozvoj české a slovenské kultury (myšlenkově vycházelo z odkazu staroříšského myslitele Josefa Floriana). Toto sdružení vedle publikační a vydavatelské činnosti pravidelně organizovalo tzv. setkání porozumění a smíření. V exilu se Anastáz Opasek stýkal a přátelil s Karlem Krylem.

Dobré dílo Sigismunda Ludvíka Boušky a Jana Anastáze Opaska – mravenčí, neúnavná práce lidí, pro které slova naděje a svoboda nebyly jen prázdnými pojmy. Znali se a přátelili s řadou osobností českého uměleckého světa a představují tak i podanou ruku církve kultuře. Oba byli pohřbeni na hřbitově benediktinů v pražském Břevnově, kde byl v roce 1994 pochován i Karel Kryl.