Tvůrci inscenace

Radovan Lipus - režisér inscenace

Divadelní, televizní, rozhlasový režisér a pedagog DAMU Praha. Narodil se v roce 1966 v Těšínském knížectví. V letech 1992–2008 působil jako kmenový režisér činohry v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Poté byl až do roku 2010 režisérem Švandova divadla v Praze. Od roku 2010 až dodnes je ve svobodném povolání. V divadelním světě se jako režisér pohybuje od Plzně po Košice, od loutek po operu, od nezávislých site specific performancí po zlaté portály velkých činoherních scén (ND Praha, Nd Brno, Divadlo na Vinohradech). Na svém kontě má dosud téměř stovku inscenací a projektů, které se účastnily řady festivalů a získaly mnohá ocenění.

Je rovněž autorem a režisérem vlastního televizního projektu Šumná města, na kterém se spolu s Davidem Vávrou podílel i jako scenárista (celkem 66 dílů). Společně také vytvářejí cyklus Šumné stopy – Čeští architekti ve světě (dosud natočeno 54 dílů z Argentiny, Austrálie, Bosny, Brazílie, Bulharska, Chorvatska, Izraele, Japonska, Nového Zélandu, Rumunska, Slovinska, Srbska a Švýcarska ). Je scénáristou a režisérem dokumentů Popatři, co skrývá Praha 3! (2010), Sladké Modřany (2017), Vy a Vysočany (2017) a dalších. Řadu let také autorsky a režijně spolupracuje s Českým rozhlasem. Je autorem několika knih (Scénologie Ostravy, O smutné továrně, Pohlednice z Tichomoří).

Radovan Lipus je aktivní kavárenský povaleč & pasivní modřínový obaleč.

Renata Putzlacher - autorka scénáře

Česko-polská básnířka, překladatelka a publicistka, narodila se v roce 1966 v Karviné. Vystudovala Jagelonskou univerzitu, v Těšínském divadle působila v letech 1989–2001 jako dramaturgyně polské scény a byla spoluzakladatelkou Kavárny Avion, která není v divadelním klubu. Její soukromý a profesní život je rozdělen mezi města Český Těšín a Brno, kde na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity absolvovala v roce 2009 doktorský studijní program (Ph.D.) v oboru polská literatura. Jako odborná asistentka Ústavu slavistiky Filozofické fakulty MU přednáší dějiny polské literatury a věnuje se literárnímu překladu. Překládá z/do češtiny, slovenštiny a polštiny, kromě toho také píše texty písní, scénáře a divadelní hry (např. Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe). Je autorkou devíti básnických sbírek a prozaicko-básnické knihy V kavárně Avion, která není (vyšla v polské i české verzi).