Kostel sv. Markéty

Kostel svaté Markéty stojí samostatně na vrchu západně nad obcí Šonov. Jeho výrazná poloha umožňuje nádherný výhled na Broumov a okolní krajinu, která je mimořádně kouzelná při východu či západu slunce. Stavba byla zahájena v roce 1726 a pravděpodobně dokončena o čtyři roky později, v letech 1727–1730. Kostel je příkladem vrcholně barokní architektury, která svou formou i detaily odkazuje k dílu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, jehož autorství je sice nepřímo doloženo, ale vyplývá z jeho tehdejší práce pro břevnovsko-broumovské benediktiny. Stavba byla uskutečněna zejména díky podpoře broumovského opata Otmara Zinkeho.

Historie a předchůdce kostela
Obec Šonov byla založena ve druhé polovině 13. století německými kolonisty. Již od roku 1354 zde stál dřevěný kostel svatého Jana Evangelisty, který sloužil farnosti několik století. Tento kostel byl opraven (v letech 1547 a 1688), ale bohužel v roce 1775 vyhořel. Na jeho místě dnes stojí novogotická kaple Panny Marie Růžencové, která slouží také jako místo bohoslužeb, protože v kostele svaté Markéty se bohoslužby v současnosti nekonají. Po zániku původního kostela sv. Jana Evangelisty přešla farnost právě ke kostelu sv. Markéty, který se nachází na samostatném návrší.

Architektura
Kostel svaté Markéty je zajímavý svým složitým a neobvyklým půdorysem, který vychází z protáhlého osmiúhelníku. K šesti kratším stranám tohoto osmiúhelníku jsou připojeny další prostory, které doplňují celkovou členitost staveb. Nad vstupním průčelím, které je orientováno štítovou zdí směrem k broumovskému klášteru, ční dvě hranolové věže. Tyto věže jsou čtyřboké, dvoupatrové a zakončené cibulovitými báněmi, typickými pro barokní sakrální stavby regionu. Sedlová střecha přechází ve valbovou část nad kněžištěm, což přidává stavbě na dynamiku a eleganci. Celková délka kostela je přibližně 31 metrů, šířka pak kolem 12 metrů, avšak díky své členitosti působí interiér mnohem větší. Kněžiště má rozměry asi 5 × 5 metrů a je zdobeno půlkruhovým vítězným obloukem s vroubenými pilastry, což dodává prostoru důstojný a slavnostní charakter. Celkem má kostel šest vchodů: tři vedou do předsíně a další tři přímo do lodi, z níž se otevírají vstupy do sakristie a depozitáře. Okna kostela jsou zasazena v kamenném ostění a mají tři různé tvary, což obohacuje světelné podmínky interiéru. Vnitřní malbu provedl v roce 1867 František Šrůtek z Náchoda, čímž kostelu vtiskl osobitý umělecký ráz.

Zvony
Původně měl kostel čtyři zvony, které však byly většinou zrekvírovány během první světové války pro válečné účely. V roce 1927 byly zvony nahrazeny třemi novými z dílny broumovského zvonaře Oktava Wintra. Bohužel i tyto byly kromě jednoho během druhé světové války znovu zabaveny. Poslední zachovaný zvon, pocházející z roku 1629, byl později převezen a zavěšen na zvonovou věž broumovského klášterního kostela. Zvony tak představují zvláštní část historie, která dokumentuje těžkosti, které region během válek zažil.

Stav kostela a jeho využití dnes
Interiér kostela svaté Markéty byl během let značně poškozen a částečně rozkraden, což je smutná, ale bohužel běžná zkušenost u mnoha historických sakrálních památek v regionu. Většina mobiliáře byla uložena v depozitáři, a proto dnes kostel nemá kompletní vybavení, které by odpovídalo jeho původnímu významu a kráse. Přesto jsou v něm bohoslužby pořádány jen zřídka či vůbec, protože hlavní liturgické dění se přesunulo do kaple Panny Marie Růžencové na místní hřbitov.

Význam a kulturní status
Kostel svaté Markéty je kulturní památkou, která od 1. července 2022 nese statut národní kulturní. Patří do skupiny vrcholně barokních kostelů Broumovska, tzv. broumovské skupiny kostelů, jejichž jedinečný architektonický charakter přitahuje odborníky i návštěvníky po celém světě. Stavba je krásným příkladem barokní sakrální architektury s bohatou historií a silným místním významem, který stále rezonuje v životě Šonova i celého regionu.

Zajímavosti v okolí
Pod návrším, na kterém kostel stojí, se nachází hřbitov, který je doplněn o další historické prvky, například kamenný pilíř s reliéfem svatého Vojtěcha. Tento reliéf, vytesaný z červenohnědého pískovce, zobrazuje bezvousého muže sedícího na vysoké stolici s biskupskou holí a křížem. Letopočet 1112, který je s reliéfem tradičně spojován, dnes již není čitelný, ale jeho význam jako starý hraničník klášterních pozemků zůstává nedotčený. Tento kámen je dnes vystaven v broumovském muzeu.