Kostel sv. Václava

Nejmenší barokní kostel K. I. Dientzenhofera na Broumovsku.

Monumentální barokní kostel sv. Václava v Broumově patří mezi nejmenší, ale historicky nejvýznamnější stavby broumovské skupiny kostelů, postavených podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stojí v jihovýchodní části města, nad bývalou Dolní bránou, kde tvoří výraznou dominantu městského panoramatu.

Místo, kde to všechno začalo
Na místě dnešního kostela stávala už od roku 1610 dřevěná stavba protestantského kostela, budovaná po vydání Rudolfova majestátu, který zaručoval náboženskou svobodu. Stavbu tehdy zakázal broumovský opat Wolfgang Selender, což vedlo ke konfliktu, stížnostem a napětí.
V roce 1618 došlo k uzavření kostela, osmi měšťanům bylo nařízeno uvěznění a situace se vyhrotila natolik, že se stala jednou z přímých záminek ke slavné pražské defenestraci a následnému vypuknutí třicetileté války. Spolu s podobnou událostí v Hrobu u Teplic šlo o klíčové momenty, které ovlivnily osud celé Evropy.

Historie kostela
Po uzavření a vyhoření původního protestantského kostela v průběhu války byla v roce 1676 postavena na jeho místě kaple sv. Václava, která však také podlehla požáru. Současný barokní kostel dal postavit opat Otmar Zinke po roce 1729, přičemž část městského opevnění musela ustoupit nové stavbě. Po zrušení v roce 1788 byl kostel využíván různě, po roce 1950 dokonce jako sklad. Teprve po roce 1989 začala jeho obnova a 28. září 1995, na svátek sv. Václava, byl znovu vysvěcen. Od 1. července 2022 je chráněn jako národní kulturní památka.

Architektura
Kostel je postaven na půdorysu prodlouženého řeckého kříže se zaoblenými rohy, bez věže. Exteriér je typicky barokní, s hlavním průčelím členěným toskánskými pilastry a dominantním vstupním portálem. Nad vchodem se nachází velké obloukové okno, průčelí doplňují niky a sochařské detaily.
Stavba je vybudována z lomového zdiva a nepravidelných kvádrů, doplněna kamennými architektonickými prvky ze šedého pískovce – římsy, hlavice, šambrány. Fasády kombinují hladkou omítku s hrubě nahazovanou omítkou ve stylu tzv. „vrtané“. Interiér je členěn do jednolodního prostoru, v jehož středu se nachází kopule. Okenní výplně jsou bez výzdoby, ale konstrukčně bohatě členěné. Kruchta s dřevěným zábradlím člení vstupní prostor.

Interiér a výzdoba
Největší uměleckou hodnotu mají fresky z roku 1784 od Felixe Antonína Schefflera, které představují apoteózu sv. Václava a cyklus šesti scén ze života tohoto patrona. Sv. Václav je zobrazen nejen na kopuli mezi dalšími světci, ale i samostatně v jednotlivých výjevech. Nad kruchtou najdeme allegorii Vítězné církve, která připomíná historický kontext vítězství katolicismu nad protestanty. Obraz sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého na hlavním oltáři vytvořil v 19. století Wilhelm Kandler. V presbytáři se nachází dvě oválné olejomalby sv. Petra a Pavla a ve výklencích sochy světců z tyrolských řezbářských dílen. Kostel se nachází v městské zástavbě ulice V Kopečku, nad vysokou opěrnou zdí, která byla vystavěna kvůli vyrovnání terénu. Kostel tak výrazně dominuje prostoru bývalé Dolní brány a parčíku před ní.